|
|
Zařazení moučky z hmyzu do krmné dávky brojlerů
Bartošová, Veronika
Cílem práce bylo zhodnotit účinky různého zařazení odtučněné moučky z larev Potem-níka moučného (Tenebrio molitor larvae, TML) na užitkovost, kvalitu jatečně upravené-ho tělo a zdraví brojlerových kuřat. Experiment se zaměřuje na hodnocení přírůstků, konverze krmiva a biochemických parametrů krve. V práci je uvedena legislativa pro krmení hmyzí moučky a dále je popsán postup výroby hmyzí moučky a její nutriční hod-nota. Uvedeny jsou výzkumné práce, které řeší působení hmyzí moučky na funkci meta-bolismu kuřat i na celkový výkrm. Pokus byl proveden na brojlerových kuřatech (ROSS 308), která byla rozdělena do tří skupin s rozdílnou inkluzí moučky z larev Potemníka moučného. V první fázi výkrmu byl do startérových směsí zařazen v kontrolní skupině 0%, v pokusné skupině TML13/2 13% a v pokusné skupině TML26/5 26% podíl odtučněné moučky. V druhé fázi výkrmu byl 13% podíl nahrazen 2% podílem ve skupině TML13/2 a 26% podíl nahrazen 5% podílem ve skupině kuřat TML26/5. Na základě této práce lze shrnout, že nejvhodnější zařazení odtučněné moučky z Potemníka moučného je 13 % ve startérové krmné směsi. První týden výkrmu dosaho-vala skupina kuřat krmena 13 % červí moučky vyšší tělesné hmotnosti. Červí moučka je vhodná pro nastartování růstu. Tato míra zařazení neovlivnila kvalitu jatečně upraveného těla ani biochemické parametry krve. Zkrmování 26 % odtučněné červí moučky v první fázi výkrmu mělo za následek statisticky významně (P<0,05) nižší spotřebu krmiva, nižší přírůstky a vyšší konverzi krmiva oproti kontrolní skupině a skupině s 13% podílem červí moučky. Zařazení tak vysokého podílu odtučněné červí moučky do krmné směsi kuřat je nevhodné. Zařazení 2 % a 5 % odtučněné moučky z larev Potemníka moučného v druhé fázi výkrmu nemělo zásadní vliv na užitkovost a zdraví kuřat.
|
|
|
Využití hmyzí moučky z potemníka moučného (Tenebrio molitor) v krmivech pro okouna říčního (Perca fluviatilis L.).
VOLSKÝ, Jan
Teoretická část práce se zabývala biologickou charakteristikou, významem a chovem okouna říčního. Následně byla pozornost věnována biologii, významu a chovu druhů hmyzu, které EU schválila pro využití v krmivech zvířat urřených pro humánní konzum. Dále bylo popsáno využití hmyzu v krmivech ryb. Praktická část diplomové práce se již zabývala samotným experimentem, který byl rozdělen na dvě na sebe navazující části. Cílem odchovné části experimentu bylo zhodnotit vliv odstupňovaného množství moučky z potemníka moučného (Tenebrio molitor) v krmivu na růstové parametry a biochemické ukazatele okouna říčního (Perca fluviatilis). Cílem plaveckého experimentu bylo posoudit účinek experimentálních diet na fyziologii ryb. Předmětem diplomové práce bylo rovněž porovnat vliv diet na dopady životního prostředí spojené s chovem okouna v kontrolovaných podmínkách prostředí. Za tímto účelem byly sestaveny 4 experimentální diety, které se od sebe odlišovaly substitucí rybí moučky moučkou z potemníka. V kontrolní skupině tvořila 100 % živočišných bílkovin rybí moučka. V dalších dietách byla rybí moučka nahrazena z 25 % (TM25), 50 % (TM50) a 75 % (TM75) hmyzí moučkou. Každá skupina byla testována ve 4 opakováních. Odchovná část trvala celkem 119 dní. Každé 3 týdny byla prováděna biometrie ryb. Po odchovu následovalo hodnocení plaveckých výkonů ryb.
|
|
|
Hmyzí moučka jako zdroj krmiv ve výživě okounovitých ryb, okouna říčního (Perca fluviatilis) a candáta obecného (Sander lucioperca)
TRAN QUANG, Hung
Tato disertační práce použila: 1) metaanalýzu a systematický přístup k přezkoumání vlivu hmyzích mouček v krmivech pro akvakulturní druhy okounovitých ryb s ohledem na produkční výkonnost a důsledky pro životní prostředí a 2) in vivo krmné experimenty zahrnující hmyzí moučky z bráněnky (Hermetia illucens) a larev potemníka moučného (Tenebrio molitor) v krmivech pro akvakulturně významné okounovité ryby, okouna říčního (Perca fluviatilis) a candáta obecného (Sander lucioperca), se zřetelem na široké spektrum parametrů. Kapitoly 2 a 3 poskytují komplexní přehled růstové výkonnosti a dopadů na životní prostředí u různých druhů akvakulturně chovaných ryb krmených dietami s obsahem hmyzích mouček. Z přehledu je patrné, že odtučněná moučka z larev T. molitor a plnotučná moučka z bource morušového (Bombyx mori) jsou nejslibnějšími hmyzími surovinami pro podporu specifické rychlosti růstu vodních živočichů. Kapitola 2 navrhla seznam známých, avšak pro potřeby krmiv zatím nedostatečně využívaných druhů hmyzu, které by mohly pomoci udržet růst ryb, a to odtučněné moučky H. illucens, plnotučné moučky bzučivek (Chrysomya megacephala), cvrčka dvojskvrnného (Gryllus bimaculatus), kobylek (Oxya fuscovittata, Zonocerus variegatus) a martináče (Cirina butyrospermi). Kapitola 3 odhalila, že podávání krmiv obsahující hmyzí moučku ve srovnání s dietou bez obsahu hmyzu různým druhům ryb snížilo poptávku po krmných rybách pocházejících z odlovu v mořích, jak dokládá ekonomický poměr ryb z odlovu v mořích (eFIFO) a zatížení prostředí fosforem. Nicméně zkrmování krmiv s obsahem hmyzích mouček mělo negativní dopady na množství dusíku produkovaného akvakulturou a na některé kategorie dopadů na životní prostředí, včetně potenciálu globálního oteplování, spotřeby energie, potřebu půdy, spotřebu vody, acidifikaci a eutrofizaci. Jak je naznačeno v kapitole 3, zahrnutí mouchy domácí (Musca domestica) na úkor rybí moučky a některých rostlinných složek do krmiv vodních živočichů značně snížilo potřebu půdy. Studie naznačuje, že je důležité vhodně kombinovat suroviny krmiva pro druhy ryb v akvakultuře, aby se naplnila vznikající potřeba pro akvakulturní krmiva, splnily se požadavky chovaných ryb na živiny a udržely se přínosy těchto krmiv pro životní prostředí. Naše práce prokázala, že krmiva s obsahem H. illucens a T. molitor byla dobře přijímána okounovitými rybami - okounem říčním a candátem obecným i s ohledem na růstovou výkonnost. Kapitoly 4, 6 a 8 odhalily, že okoun říční toleroval moučku z H. illucens v krmivech více než moučku z T. molitor, protože u prvního druhu byla optimální úroveň 40 % ve srovnání s 6,8 % u druhého druhu. Nicméně H. illucens v krmivu akceptoval candát obecný při zastoupení na úrovni 18 %. Kapitola 6 prokázala účinky spojené s modulací antioxidačních enzymů a střevního mikrobiomu za použití vysoce odtučněné moučky z H. illucens v krmivech pro candáta obecného. Kromě toho kapitola 7 potvrdila, že obsah T. molitor v krmivu nezměnil kapacitu plavání a metabolismus okouna říčního, což naznačuje zajištění dobrých životních podmínek ryb při použití takových krmiv. Zavedení moučky T. molitor do krmiv okounů říčních čelí výzvám týkajícím se fyziologických reakcí a environmentálních důsledků, přičemž zvýšené úrovně zastoupení způsobují rybám stres a negativně ovlivňují environmentální ukazatele. Naše studie (kapitola 5) odhalila, že "mixing" modely stabilních izotopů lze použít k predikci zdrojů potravy a odhadu proporcionálního příspěvku složek krmiva k výstavbě tkání okouna říčního. Tyto metody jsou také užitečné při poskytování náhledu na komplementaritu mezi složkami krmiv.
|
|
|
Možnosti využití hmyzí moučky v krmivech pro candáta obecného (Sander lucioperca)
KODRAS, Marek
Krmný pokus byl proveden za účelem posouzení účinku částečně odtučněné moučky z prepupy bráněnky jako náhrady rybí moučky v krmivu pro candáta obecného (Sander lucioperca). Dieta s rybí moučkou, která v tomto krmivu pokrývala 30 % celkového proteinu, byla použita jako kontrola (KON). Tři ostatní diety obsahovaly 7,5 %, 15 % a 30 % hmyzí moučky, respektive z 25 % (H25), 50 % (H50) a 100 % (H100) nahrazovaly rybí moučku. Každá experimentální skupina byla testována ve třech opakováních a pokus trval 63 dní. U testovaných skupin H25 a H50 nebyly na konci pokusu pozorovány významné statistické rozdíly v délkovém ani v hmotnostním růstu ve srovnání s KON. Všechny testované skupiny se mezi sebou na konci pokusu statisticky nelišily v míře heterogenity obsádky, Fultonově koeficientu, hematokritu, koeficientu konverze krmiva, obsahu tuku a popelovin ve svalovině a ekonomickém zhodnocení diet. Rozdíly byly pozorovány ve specifické rychlosti růstu, obsahu bílkoviny ve svalovině, sušině, somatických indexech a indexu ekonomického profitu. Do 42. dne odchovu neměly diety vliv na přežití, avšak mezi 42. a 63. dnem pokusu došlo vlivem bakteriálního onemocnění k úmrtí ve dvou ze tří nádrží krmených dietou H100, což výrazně ovlivnilo tento parametr. Výsledkem práce je zjištění, že 7,5% obsah hmyzí moučky z částečně odtučněné bráněnky, respektive 25% substituce rybí moučky, v dietě může úspěšně nahradit rybí moučku v krmivu pro candáta obecného, aniž by tato náhrada měla negativní vliv na některý ze sledovaných parametrů.
|
host ::
RSS.